„Milovala jsem ho jako nikoho před ním. Myslela jsem, že je to láska mého života. Byla jsem k němu od začátku přitahována jako „magnet k ledničce J“ Byla jsem o něm přesvědčená. Nerozumím tomu, co se stalo. Nechápu, že mě mohl podvést. Vždyť nám bylo spolu tak skvěle. Nevím, jestli se víc zlobím, nebo jsem smutná“ Začíná svoje vyprávění Monika. Monika byla se svým přítelem 8 let. Nedávno se zasnoubili a plánovali svatbu.
„Když mě požádal o ruku, byla jsem ta nejšťastnější žena pod sluncem. Byli jsme spolu už celých 8 let a věděla jsem, že je to muž, s kterým chci prožít zbytek svého života. To jak mně požádal o ruku, bylo nádherní. Bylo to krásní překvapení. Romantika jako vyšitá. Pro nás. Jakub mě vzal na naše oblíbené místo v lese a řekl mi jestli bychom si neměla chuť zahrát takovou hru. Já jsem s nadšením souhlasila. Byla to klasická “šipkovaná“. U každého bodu se mně něco zeptal a já jsem dostala indicie kam jít dál. U posledního místa jsem našla škatulku s papírkem „Vezmeš si mě“? Nezmohla jsem se na slovo jen jsem se mu vrhla do náruče a dala se do breku.Jakub věděl, že t znamená ano“ Dá se Monika do vzpomínaní na to nejkrásnější období v jejím životě.
„Po zasnoubení jsem měla pocit, jakoby jsem byla čerstvě zamilovaná. Všechno bylo krásně. A pak…Pak, se to stalo. Jakub dělá z domu, já pracuji každý den do 17.tý. Tenhle den mi ale bylo špatně, dostala jsem své dny a mohla jsem z práce odejít už o 12.tý. Měla jsem vypnutý mobil, tak jsem Jakubovi ani nevolala… Co se stalo pak, tomu pořád nedokážu uvěřit. Když jsem přišla domů, slyšela jsem z ložnice vzdychy. Šla jsem pomalu dál a nevěřila vlastním očím, Jakub s nějakou cizí ženskou jak to dělají v naší posteli.“
Monika nemůže vyprávět dál, brečí. Každému z nás je však jasný, že tenhle příběh nedopadl dobře a pohádka neměla šťastný konec.
