Mnozí lidé spolu žijí jen tak na „psí knížku“. V poslední době je to jakýsi trend a přesto se někteří rozhodnou manželství uzavřít. V dnešní době bychom je mohli nazvat snad i „odvážnými“.

Názory na manželství se různí. A kolem manželství se točí převážně pořád ty stejné věty a názory. Samozřejmě se mnohem raději chtějí vdávat ženy a skoro vždy svatba a uzavření sňatku pramení z jejich hlavy. Muži jsou ve větší míře k této myšlence odtažití. Manželství se pro ně rovná ve většině případů pasti. Proto mnozí upřednostňují vážný vztah bez svatby. Mnozí si i se svými partnerkami pořídí děti a až po nějaké době si je odhodlají vzít. Muži říkají: „A potřebuješ ten papír? Vždyť je to jen papír. Tak proč se chceš vdávat? Ty si myslíš, že to bude jiné?“ A co napadá ženy, že se muži bojí závazků a že to nemyslí vážně. Protože přece, když je to jen ten papír, ta proč jsou tak nepříčetní. Proč si nás nevezmou, alespoň proto, že zažijeme den, kdy si budeme připadat jako princezna. Vždyť je to jen jejich jeden podpis na papíře, dle jejich slov.

Přesto jsou i takoví, kteří si na to, že vstoupili do manželství nestěžují. Když jsem se žen i mužů ptala, jak se jejich život po manželství změnil bylo zajímavé, že se všichni se shodli na tom, že se změnil. A představte si, ne vždy byly reakce tak negativní, jak se nám v dnešní době snad může zdát. Někteří říkali, že by do tohoto kroku šli znovu, protože tím opravdu více vycítili že dávají závazek a slib tomu druhému, že mu budou stát po boku. A také se shodli na tom, že po uzavření manželství, v době krize jejich vztahu, musí své neshody a vše špatné co potká jejich vztah společně zvládnout a nebo se o to alespoň pokusit. Už nemohou jen tak prásknout dveřmi, jeden druhého vyhodit, jít k rodičům a nebo se odstěhovat ke kamarádce. Opravdu si mnozí myslí, že „manželství“ jim zachránilo manželství. Že jejich vztah a svazek je o to pevnější, protože jednou si společně řekli, že se pokusí své životy spojit. Samozřejmě ani svatba nic nezaručuje. Menší či větší potíže se objeví v každém vztahu. A co si budeme nalhávat, v každém delším vztahu se objeví vyprchání vášně, hádky, nevěra, odcizení a znovunalezení, odlišné názory na výchovu dětí….. Takže co si myslíte? Je to jedno jestli jste svoji a nebo ne? Je vám fuk, jestli jste vdaná a nebo svobodná? Co lidi spojuje? Přemýšlím, že to asi v dnešní době je nejvíce majetek, hypotéky pod. Snad manželství ani tak moc ne. Ale záleží zřejmě na každém z nás. U každého je to projev něčeho jiného. Někdo to bere zcela vážně a na celý život, jiný nemá problém oženit se už potřetí a někdo ví, že se ženit opravdu nikdy nechce. Pořád píšu ženit, proč asi? Snad proto, že neznám ženu, která by se alespoň jednou za život nechtěla vdát.