Jednoho večera za vámi dítě přiběhne s tím, že nechce, aby se vám stalo to, co se stalo té holčičce nebo té paní v televizi? Je jasné, že na prvním místě je šok, ale na druhém musíte mít pochopení. A když se dozvíte, že vaše dítě vidělo nějaké násilí, je na čase si s ním o tom promluvit, do té doby je samozřejmě na místě se pokusit o to, aby dítě netušilo, co to vlastně kruté násilí, jako jsou vraždy, znásilnění apod. je.
Stejně jako my umíme bojovat s vlastním strachem a stejně tak jako umíme vnímat hrůzu jako součást života, je nutné se umět připravit na den, kdy se vaše dítě zeptá na to, proč vlastně násilí existuje.
A teď upřímně, necháte své malé dítě sledovat televizi, aniž byste tušili, jaký program sleduje? Necháte ho sledovat zprávy, koukat na internet, nebo dokonce číst noviny? Pokud ano, nesmíte zapomínat na to, že letem světem se nešíří jen dobré, ale také špatné zprávy. A mezi špatné zprávy patří i krimi zprávy, které jsou v očích dětí jakousi hrůzou, kterou si neumějí vysvětlit. Jak tedy bojovat proti tomu, aby vaše dítě objevilo zprávy o každé druhé vraždě a jak s ním o násilí mluvit?
Holou pravdou zůstává, že ať televizní zprávy, tak internet, stejně jako rádio, nám podávají každý den desítky krimi zpráv, které nejsou nijak zlehčovány, ba dokonce je často upozorňováno na jejich obrovský negativní charakter. To ale jistě není nic, co byste si přála, aby vaše dítě vidělo. Pokud chcete, aby se vaše dítě dostalo co nejméně do styku s násilím, na které je upozorňováno nejen v televizních zprávách, ale i filmech, jednoduše se snažte svému dítěti vymyslet program, ve kterém nebude televize, nebo alespoň ne program, který by dítěti mohl násilím charakterové stanice nabídnout. Pro děti mohou být ale i děsivé pouhé obrázky, např. v novinách, magazínech a časopisech.
A abyste vůbec se svým dítětem mohla mluvit o násilí, resp. co násilí představuje, je důležité zjistit, zda vaše dítě už o násilí něco ví. Pokud zjistíte, že ne, není nutné tím dětskou mysl zatěžovat, ovšem pokud vaše dítě vidělo násilný film, násilné obrázky nebo slyšelo nějakou zprávu, začněte s ním vést otevřený dialog na toto téma. Zeptejte se také, zda neslyšelo něco ve škole, zeptejte se, co si myslí, že násilí je, co si pod tím představuje.
Některé matky mají tendence chránit okolní svět před vlastním dítětem, to ale nejde napořád. Pokud dojde na násilí, příliš ho nezlehčujte a neskrývejte své emoce, jedině tak dítě pochopí, že je to věc špatná. Dítě může mít pocit, že se pak něco děje, vy ho ale můžete uklidnit, že je vše v pořádku a navíc, že jste tu vy a nikdy a za nic na světě nedovolíte, aby se něco takového stalo ve vaší rodině. A až budete o násilí diskutovat, nezasahujte příliš do detailů, malým dětem stačí málo informací, pokud jich dostane moc, může být zmatené a příliš o tom přemýšlet.
Pokud se stane, že dítě je po vašem rozhovoru rozrušené, má strach – celkově nebo o vás, nesnažte se mu jeho pocity vymluvit. Řekněte mu, že nemusí mít strach, že není k tomu žádný důvod a vy se o něj postaráte. Řekněte mu, že násilí konají jen zlí a hloupí lidé a že mamka s taťkou a i samotné dítě jsou chytří a mají se rádi.
Pokud budete mluvit o násilí jako takovém se svým dítětem, je možné, že se dočkáte více otázek a dotazů, dítě se samozřejmě také může zeptat, zda je možné, aby se určitá situace přihodila i jemu. V takovém případě musíte dítěti vysvětlit, že ne, že je chráněné, můžete si klidně i vymyslet, že máte doma alarm, nebo pokud je dítě hodně malé, můžete mu říct, že vaši celou rodinu chrání „pan dobra“ a že i dospělí jsou tu pro děti proto, aby je chránili.
Na žádnou tragédii neexistuje jednoduchá odpověď, ale v životě prostě přijdou témata, na která budete muset vést se svými dětmi diskuze, a je mnohem lepší se tím probrat, než jednoho dne zjistit, že vaše dítě žije ve strachu.
