V našem prvním díle článku o očkování a kočičkách jsme si pověděli o těch, která lze považovat za nutná, a to proto, že mohou mít opravdu fatální až smrtelné následky. I přesto existuje celá řada doporučených očkování, díky kterým zajistíte své kočičce dlouhý život bez případných chorob.
V tomto druhém článku si nyní povíme o očkování, které je doporučeno od 3. měsíce života kočičky. Jedná se o očkování proti vzteklině, dermatofytóze a infekční peritonitidě koček.
1) Vzteklina – Aby nedošlo k omylu, sice jsme řekli, že jsme vám už o nutných očkováních pověděli, nicméně vzteklina je choroba, proti které byste svou kočičku měli nechat očkovat také, vyloženě jě to také nutností, nikoli jen doporučením, a to proto, že se jedná o nebezpečné virové onemocnění, které napadá nervovou soustavu zvířete.
Vzeklina u koček má dvě formy. Jedna může být zuřivá a druhá tichá. Zuřivá forma vztekliny má tři stádia. Projevuje se posmutnělostí až apatičností, což znamená, že se kočka adaptuje od společnosti, ukrývá se, vypadá „znuděně“. Další dny se kočka chová hekticky, může se snažit utíkat, kouše vše, co vidí a bezdůvodně může napadat jak člověka, tak jiná zvířata. Poslední stádium vztekliny dochází ke zklidnění, kočka ochrne na zadní končetiny a nemůže polykat, nemňouká, stoupá tělěsná teplota a většinou kočka umírá.
Oproti zuřivé vzteklině, tichá forma má podobné příznaky, ovšem chybí záchvaty zuřivosti a přechází do paralytického stádia a po 3-5 dnech umírá.
Kočka by se měla nechat očkovat proti vzteklině v každém případě, ovšem zejména tehdy, pokud je zvyklá se pohybovat venku.
2) Dermatofytóza – Jedná se o kožní infekční onemocnění, které je taktéž přenosné na člověka. Očkování proti této chorobě je doporučováno. Vyskytuje se nejčastěji u koček, které mají dlouhou srst a v chovech, kde je více zvířat.
3) Infekční peritonitida koček – Vaší kočičku také doporučujeme nechat očkovat proti infekční peritonitidě. Jedná se o infekční virové onemocnění, které má dvě formy. Jedná je efuzivní a projevuje se zánětlivým výpotkem v dutině břišní. Druhá je neefuzivní. Ta je bez výpotku v dutině břišní, ovšem projevuje se granulomy v ledvinách, slezině, střevě, mezních uzlinách a může se objevovat i v mozku a očích.
Mezi nejčastější příznaky patří: nechutenství, horečky, zvětšování bříška, zvracení, průjem, žloutenka a zánět slinivky břišní či potíže s dýcháním. U neefuzivní formy jsou příznaky nervové (problémy s chůzí, křeče aj.), změny v očích, vyhublost aj.
