Ve slovníku cizích slov je asertivita definovaná jako nenásilné sebevědomí, pevné projevení vlastního názoru, troufalost. Tolik definice.
Co se však za tímto slovem skutečně schovává nebo dokáže schovat? Byly doby, kdy toto cizí slovo bylo pro nás skutečně cizí. A stejně tak mravy, ke kterým asertivita vede. Nemusíte jít ani do kurzu asertivního chování, můžete mi poslat zápisné a já vám za ně dám jedinou radu, buďte bezohlední a sobečtí. A certifikát je váš.
Podívejme se znovu na onu definici. Nenásilně prosazovat sebevědomí . Sebevědomí je vlastně uvědomění sama sebe nebo pojetí sama sebe. Kurzům asertivity a všemu asertivnímu jednání by tedy bezesporu mělo předcházet poznání sebe sama. Což je ovšem úkol na celý život a zvládne ho málokdo. A světe div se, všichni ti, kteří ho zvládli jsou ze všech nejméně asertivní. Uznejte sami, že kdejaký tupec je přesvědčen o tom, že je pupkem světa a jeho sebevědomí ho nadřazuje nad všechnu vzdělanost a osvícení. A zde přichází druhý bod naší definice a to pevné projevení vlastního názoru. Musím říci, že se ve svém životě setkávám z mnoha lidmi, kteří pevně projevují svůj názor a čím víc, tím hůř.
Vraťme se zpět do doby, kdy člověk musí zasít, aby sklidil. Kdy poctivá práce nese své ovoce a každý vidí, jaká je hodnota jeho činů. A tehdy snad můžeme poměřovat a vážit sebevědomí. Říkám snad, protože jak chcete porovnat lékaře s popelářem. Které povolání je více prospěšné a kdo z nich může být na sebe více hrdý. Každý z nás může být společnosti prospěšný. Každý z nás je povolán k jinému povolání. Takže tudy cesta nevede.
A co peníze? Peníze a moc nad lidskými osudy. Není snad tato zažitá rovnice ukazatelem úspěchu a hodnoty člověka? Jestliže ano, pak jsou děti bezcenné a staří lidé zrovna tak. Takže ani toto asi nebude správný pohled na věc. Zkusme tedy odložit asertivitu a začít se k sobě chovat laskavě a vlídně. Nevyvyšovat se a neponižovat. Nepřipusťme, aby eitáři znovu nastolili řád který tady už byl. Pamatujme, že jsme si všichni rovni.
Posledním bodem definice asertivity je troufalost. A já říkám, že jediná troufalost, která dává smysl je odvaha změnit sebe sama. Být lepším člověkem.