Také jste si položila otázku, jaké to asi bude, až se setkáte s jeho rodinou? Říkáte si „snad se jim budu líbit“. Možná si ale ženy zapomenou položit otázku „budou se oni líbit mně?“. To, že vás váš milý seznámí se svými rodiči a blízkými už něco znamená. Ale co když se skutečně stane, že se sympatie z vaší strany vytratí a vy je nebudete moci vystát?
Říkáte si po první schůzce s jeho rodiči, že vám prostě nesedí a už je znovu nepotřebujete vidět? Proč jim ale nedat šanci? Jak jistě víte, stejně jako to bylo s vaším současným partnerem, jedna schůzka nestačí. Na to, abyste poznala, jací přibližně lidé jsou, prostě potřebujete spoustu času, proto přestaňte usuzovat podle prvního dojmu, protože ten může být vždycky lehce zkreslený. Můžete si to představit obráceně. Co kdybyste se jim nelíbila a řekli vám, že druhou šanci už prostě nedostanete? Také byste si ji přála – ráda byste jim ukázala, jaká doopravdy jste a že si vašeho, jejich syna, opravdu vážíte a také si ho zasloužíte (a samozřejmě on vás). Je totiž jasné, že při první schůzce s jeho rodiči a blízkými budete nervózní a nervozita umí sehrát velkou roli při vzájemném poznávání – říkáte co nechcete, tváříte se, jak nechcete – no však to znáte. A platí to i ze strany rodičů. I oni se mohou cítit nervózně a chovat se třeba trochu nepřátelsky nebo trapně. Druhou šanci si ale zaslouží každý. Uvidíte, že na druhé schůzce budou zaručeně více uvolnění a v pohodě.
V dalším případě je nutné si uvědomit, zda jde ta zášť skutečně od nich, nebo od vás. Přijdete s přítelem domů a říkáte si „sakra, ti jsou na mě zlí a protivní“. Opravdu jsou to ale jeho rodiče ti, kteří vysílají ty negativní signály. Přehrajte si celé to společné odpoledne nebo večer a přiznejte si, zda jste se opravdu ani na moment nezatvářila nemile nebo jste nepronesla něco nevhodného. Pokud si odpovíte ano, pak nemůžete soudit jen jeho rodiče, ale nejdřív byste měla začít u sebe. Jinými slovy, je důležité si pamatovat, že každá strana má svoje pocity, názory, ale vždy je nutné s nimi umět zacházet. Zamyslete se tedy pozorně nad svým chováním a teprve potom suďte to jejich. Říkáte se totiž, že lidé by si měli umět zamést nejdříve před svým prahem.
Z jiného úhlu – řekněme, že jeho matka se chová šíleně a jeho otec má trapné a nevhodné komentáře, díky kterým se to ve vás vaří, a jen čekáte, kdy vybouchnete. Ovšem tohle jsou přesně ty situace, kdy se budete muset naučit být silná, a chce se po vás, aby vám nezmizel úsměv z tváře. Ano, pokud rodiče nestojí o to, abyste se stala vyvolenou jejich syna, nic je neodradí od zášti víc, než váš věčný úsměv, díky kterému jim dáte najevo „vím, že jsem vítěz“. Důležité je, abyste si pamatovala, že ať jsou takoví nebo takoví, hledejte na nich pozitivní vlastnosti, i když je na první pohled nevidíte. Vždycky je totiž možnost najít společnou řeč.
A nyní se zaměříme na tu nejhorší variantu, která zní: jste naprosto šílená z jeho rodičů i po deseti schůzkách, nemají vás rádi a vy nemáte ráda je. Nemáte nic společného a nemůžete je vystát. V takovém případě by žádná žena neměla svému partnerovi dát najevo „opovrhuji tvými rodiči“. Raději před svým drahým dělejte, že je respektujete, ačkoliv možná nejste úplně spokojená. Ušetříte si tak případné hádky, neshody a trapné chvilky.
