Existuje celá řada věcí, o kterých si myslíme, že je v lásce nalezneme nebo že jsou její součástí. Ve skutečnosti se jimi spíše utěšujeme, tedy skutečnost, že vlastně vůbec neexistují. Takže narovinu, neexistuje žádný pohádkový princ, který by vzal váš skleněný střevíc a zkoušel ho všem ženám, dokud vás nenajde. V průběhu let se nějakým způsobem vytvořila řada mýtů, které jsou úzce spojeny s láskou. I přesto, že jsou i nadále zařazeny do řady filmů, jde prostě jen o milosrdnou lež.
Těžko říct, proč takové mýty vzníkají. Možná proto, že se jimi lidé utěšují – tedy skutečnost, že by to tak někdy mohlo být. Skutečnost je ale opačná – nikdy to tak nebude ani být nemůže. A které mýty o lásce nás v současné době obklopují?
Láska – tak kouzelná a čarovná
Problém lidí je, že vidí kouzlo lásky jako nekonečnou magii. Ovšem kdyby byla láska tak kouzelná, dalo by se vše špatné přeměnit na dobré a zlo by tedy vůbec neexistovalo. Nepřipomíná vám to ale nějak moc pohádku? A ty dávají jen v televizi. Z toho vyplývá, že láska není ani čarovná, ani kouzelná, ani magická. Dalším podloženým důkazem může být to, že kdyby byla láska kouzelná, neexistovaly by rozchody, rozvody, hádky ani neshody, nebo ne?
Jsi má spřízněná duše
Můžete mít ve vašem okolí hodně lidí, se kterými si budete rozumět. Ale to, že máte stejné názory, společné zážitky a že se spolu dokážete zasmát – to nic neznamená. Prostě jste jen našli lidi, se kterými můžete užívat veškeré své dny, ovšem tvrdit, že je někdo vaše spřízněná duše je bláhové. Proč? Ono se vždy zdá vše růžové, ale všechny vztahy mají své mouchy. Nebo vy znáte člověka, který by neměl ani jedinou, maličkou chybu? A kdyby jste si možná mysleli, že jste potkali spřízněnou duši, pak by to musela být osoba, která by byla vaší první a opravdu jedinou láskou (n)za celý život – dobře pak to spřízněnou duší nazývejte.
Konečně jste potkala ideálního partnera?
Tak to gratuluji, ale žádný ideální partner neexistuje! Prostě je tu holá skutečnost, že neexistuje jediný člověk, který by byl perfektní ve všech směrech. Lidé jsou od přírody nedokonalí – a právě do těch nedokonalostí se mnozí i zamilují. Je tedy zbytečné čekat a hledat člověka, který by měl být ideálním partnerem – protože neexistuje. A právě tohle je ten důvod, proč chceme víc – hledáme něco, co vlastně neexistuje a to je špatně. Prostě nelze najít člověka, který by byl s vámi zcela kompatibilní. Nebo vy snad znáte vztah dvou lidí, kteří se ještě nikdy nepohodli ani se na sebe křivě nepodívali? Pokud je odpověď ano, tak se nebojte, ona nějaká krize prostě přijde. Místo hledání ideálního partnera, je lepší se zaměřit na takové věci, jako jsou lákavé rozdíly.
Osudová setkání
Ti, kteří věří v osud, vlastně jen neustále čekají, až se osud rozhodne pro ně také něco nachystat. Věřit v osud umožňuje lidem mít svobodnou vůli a vlastně je to takový druh útěchy, proč vlastně nemohou být v danou chvíli šťastní. No řekněte sami, neřekli jste si někdy „za to může osud“? Ono vlastně je jednodušší naše neštěstí svést na něco, co vlastně vůbec neexistuje, ale lidé to neodmítají. Kdyby osud existoval, tak se nemůžeme svobodně rozhodovat, protože naše budoucnost by byla jasně daná. Pokud někdo v osud věří, ve skutečnosti si kolikrát může zadělat na nepěkný život – proč čekat na něco, co nikdy nemusí přijít? Proč čekat na něco, co by nám mělo být „sesláno“ osudem, když si to můžeme vzít dřív sami?
Bezpodmínečná láska? Blbost!
Jen naivní lidé říkají, že je láska bezpodmínečná. Nebo vy snad stojíte o vztah s člověkem, který ve skutečnosti nepředstavuje milujícího člověka? Každý člověk, v každém vztahu, se snaží přijmout toho druhého podle určitých stanovisk. A nelze milovat někoho, aniž bychom nechtěli změnit některé jeho chyby. Schválně která z vás stojí o partnera, který by vás neustále vytáčel svým chováním, ale vy byste to přehlídly, protože ho přeci milujete? Ať už jde o jakýkoliv vztah, snažíme se naše partnery vést k lepšímu chování a prostě chceme, aby akceptovaly naše požadavky. Takže výrazy, jako je bezpodmínečná láska – prostě v reálu neexistují.
