Ahoj zlatíčka. Mám pro vás další krásnou pohádku. Opět od našeho pana pohádkáře, který chce zůstat v anonymitě. Mně pohladila v těle všechny orgány včetně duše. Tak snad i vám zpříjemní den a život.

O Barborce

Barborka se stala bezdomovkyní. Přespávala v koutě ve druhém patře chátrající železobetonové budovy, která dříve patřila továrně TEPNA. V noci chytala v řece ryby, jinak chodila do lesa na lesní plody a za supermarket Albert pro potraviny, které tam už nepotřebovali. Dařilo se jí moc dobře, za první měsíc přibrala 2,5 kg. A měla vždy co dát k snědku i vrabcům a havranům. Postupem času k ní chodily pro něco na zub ještě taky dvě lasičky, tři toulavé kočky, hodně ještěrek, ježek, dva psi, slepýš, užovka, samozřejmě myši a občas papoušek. Tolik zvířátek chodilo proto, že Barborka pro ně zajišťovala nejen kvalitní stravu, ale taky jim dávala moře lásky. A pak začalo za Barborkou chodit taky hodně dětí. Vypravovala jim příběhy a učila je chytat ryby a i jinak se starat o živobytí. Byla moc šťastná, oblíbená a prospěšná.

 

14 KOMENTÁŘE

  1. Jdublejt a Chrouste jste moc moc hodní. On ten pan pohádkář je starší pán a vždycky ho potěší, že jeho pohádky někomu udělají radost!!!
    P.S.: zítra zase bez cenzury Koniáše atd.

  2. Co si člověk neudělá sám, tak nemá… Protože Andrejčin sloupek málo obdivujeme, musí to Andrejka udělat za nás…

    Hezký den,
    Jdublet podruhé

  3. :( Kluci omlouvám se. Udělala jsem to dnes poprvé a asi naposledy. Ale minulé dvě pohádky mu ošklivě pohanila Robyn atd., dnes zase vy. On je citlivá bytost a je mu to moc líto. Že někdo z jeho pohádky může zvracet.

  4. @Andrejka:
    Asi naposledy? Dnes poprvé? V druhém případě nemám jistotu, jen velké podezření. V tom prvním – pokud je to jen „asi naposledy“, tak sis u mnoha lidí udělala dobrý oko. Hned jsi stoupla v ceně jako moudrá, dospělá a zralá žena. Anonymního pana pohádkáře je mi líto. Pokud píše takhle a nesnese jiné hodnocení než nadšenou adoraci, nemá zřejmě život vůbec lehký. Svoje obdivovatelky máš, nebo to tak aspoň vypadá, takže mnoho zdaru.

  5. Já bych ještě tu pohádku , kterak si bohatá pradlena vzala chudého synka továrníkova, ta je má nejoblíbenější.

  6. Byla jedna bohatá pradlena
    a jmenovala se Malá Milena.
    Byl jeden chudy synek továrníkův
    a ten byl zas z rodu Richterův.
    Starý Richter mladého vydědil
    protože výplaty dělníků utratil.
    Mladý Richter žil pod mostem
    vzhledem k těmto okolnostem.
    Milena jednoho krásného dne
    pod most se s prádlem hrne.
    Byl to nádherný starý most
    kde měla léta svůj prací post.
    Prala tam prádlo továrníkovi
    který tolik ublížil synkovi.
    Vidí tam mladého Richtera spát
    a začala mu tedy prádlo prát.
    Milena byla bohatá duchem
    šíp Amorův letěl už vzduchem.
    A tak se z Mileny stala Richterová
    a její muž prádlo za ní rovná.
    Přestala býti továrníkovou služkou
    automatickou pračku má se sušičkou.

  7. Petruško ty nikdy nezklameš. Děkujeme za básničku! Přijď i zítra. Budeme sadit okurky a k tomu budeš mít určitě co říct.

  8. A dost!
    Pana pohádkáře trochu znám a upřímně ho obdivuji, je to takový renesanční člověk a skvěle maluje!!! Jeho pohádky jsou balzámem na mou rozháranou duši…
    (tajně ho asi miluju)

Comments are closed.