Výcvik muže 2. fáze

Ahoj holky. Uplynul týden mé zkušební doby a tak vyjednávám s panem ředitelem onlinezena.cz o naší další spolupráci. Pokračovala bych moc ráda. Být novinářkou mě baví. Jinak jsem invalidní důchodkyně, protože mám blbou hlavu. Dvakrát jsem byla v blázinci, ale pokaždé jsem utekla. Jednou přes plot a podruhé hlavní branou. Ale už jsem se naučila žít i s blbou hlavičkou.

Milenka se na mě obrátila s dotazem /zkrácená verze/: Můj milý se mnou nechce chodit do lesa. Já jsem přírodní typ, ale jeho nezajímají stromy ani zvířata (ani krmelce ne!). Když už řekne něco pozitivního o lesní zvěři, jsou to vždy takové věci, jako že zajíc je dobrý na česneku nebo že ze srnčího umí jeho strýc Láďa (z matčiny strany) výbornou svíčkovou. Andrejko, prosím, poraď mi, jak bych mohla tento problém vyřešit, tj. naučit svého milého lásce k přírodě. Tvoje rada používat při výcviku hojně chvály, tu není použitelná, protože ho v této oblasti vůbec nemám za co pochválit!

Milenko opět se budeme inspirovat v příručkách o výchově psů. Pokud nestačí verbální pochvala, je třeba přistoupit k neverbální. Za jeho vstřícné kroky směrem do přírody ho odměňuj pohlazením a pamlskem. Je možné že potáhneš v batůžku tři čtyři flašky piva, ale do toho krmelce ho určitě dostaneš.

Kdyby to moje vyjednávání nepadlo dobře, tak mějte holky krásný a šťastný život. Posílám vám všem pusinku na čelo. Vaše Andrejka