Jak syndrom vyhoření, tak deprese se řadí mezi psychické poruchy. Přesto nelze oba pojmy ztotožňovat. Pro jedince, které sužuje syndrom vyhoření, je typické, že jsou dlouhodobě vystavováni velkému tlaku a stresu v zaměstnání. Tento syndrom se objevuje zejména u profesí, pro které je typická práce s lidmi (např. učitelé, lékaři, manažeři). Dlouhodobý stres a tlak na výkon přivedou člověka do psychického stavu, ve kterém již nepociťuje žádnou radost z činnosti, vytrácí se její smysl a postiženého sužuje celková únava a pocity opotřebení. Mezi další příznaky patří poruchy spánku a pozornosti, v poslední fázi se mohou začít objevovat i deprese. Neboť deprese není popisována jen jako samostatná nemoc, nýbrž i jako jeden z příznaků jiných psychických poruch a onemocnění.
Deprese opravdu není jen špatná nálada!
Po celé desítky let mají lidé tendenci závažnost depresí snižovat až znevažovat. Což vede k tomu, že se řada postižených za své problémy stydí, nesvěří se s nimi blízkým ani lékaři a jejich stav se postupně zhoršuje. S jakými obtížemi by se tedy člověk neměl bát svěřit praktickému lékaři či přímo psychoterapeutovi? Pocity nekončícího smutku, beznaděje, osamocení, sebeobviňování, neschopnost radovat se a soustředit se, to vše jsou příznaky, které není radno podceňovat. Jen včasná odborná pomoc a případné nasazení antidepresiv mohou zabránit propuknutí těžké deprese.
Bez pomoci a pochopení blízkých to nejde
Je třeba se smířit s tím, že boj s psychickými nemocemi je většinou během na dlouhou trať. Nemocný potřebuje cítit podporu ze strany rodiny, kolegů, zároveň je ale třeba vyvarovat se ze strany okolí zlehčování problému či dokonce kritizování. Tolerantní a empatické chování, nabízení, avšak ne vnucování pomoci je tou správnou cestou, jak se vypořádat nejen s onemocněním, jako je deprese. Rorschachův test inkoustových skvrn je jedna z psychologických metod užívaných k rozboru osobnosti.
