Pro všechny obdivovatele diamantu, krále drahých kamenů, vzniklo přímo v srdci staré Prahy muzeum – první a jediné svého druhu v České republice. Muzeum prozradí o diamantech mnohé, od vzniku přes zpracování až do podoby krásných šperků, které přitahují pozornost spousty lidí po celém světě. Za jeho vznikem stojí rodina Katz.
Expozice nabízí cestu do dávné minulosti diamantů, jejichž stáří se datuje na 3,5 miliardy let. Díky ní se lze dozvědět vše o vzniku a cestě, kterou musí nerost podstoupit, aby se stal úchvatným šperkem. Nechybí tedy informace o těžbě, opracování, broušení, sortování a konečném hodnocení. Na tvorbě expozice se podílel přední český gemolog a geolog v jedné osobě – PhDr. Radek Hanus.
Muzeum je otevřeno denně od 10 hodin dopoledne do 8 hodin večer. Základní vstupné vyjde na 190 Kč. K dispozici jsou i zvýhodněné vstupenky. V případě zájmu je možné si předem domluvit i komentovanou prohlídku s průvodcem, který poskytne obsáhlejší výklad.
Vedle expozice funguje v muzeu také kavárna a obchod s drahými kameny. K dispozici jsou jak solitérní kameny, tak i již hotové šperky vlastní výroby v několika kolekcích. Certifikáty jsou samozřejmostí.
RODINA KATZ
Diamantové muzeum nabízí šperky přímo z továrny v Izraeli, a to díky rodině Katz, která se tradičnímu zpracování diamantů věnuje již desítky let. Rodina Katz se nesoustředí pouze na broušení diamantů, nýbrž i na výrobu šperků. Dlouholeté zkušenosti s diamanty získala nejen úzkou spoluprací s De Beers, ale především také léty praxe v nejvyhlášenějších brusičských dílnách v Izraeli (Haifa, Tel Aviv).
ELI KATZ
Eli Katz (62) – zakladatel Muzea Diamantů, člen výrobní asociace diamantů v Izraeli, představenstva Izraelské asociace výrobců diamantů a představenstva diamantového muzea Harryho Oppenheimera.
V roce 1976 založil malou firmu na opracovávání diamantů. O dva roky později ji rozšířil o 150 zaměstnanců, čímž se firma stala největší v Natánii. V té době se také stal členem Izraelské burzy a začal získávat další bohaté zkušenosti s nákupem, opracováním, tříděním dle barvy a čistoty, ale i prodejem diamantů v Izraeli a exportem do dalších států.
V roce 2011 se Eli rozhodl v litevském Vilniusu otevřít diamantové centrum, které zahrnovalo vzdělávací gemologické centrum a fungovalo zároveň jako diamantové a minerální muzeum. Bylo to první a jediné muzeum diamantů ve východní Evropě. Po dvou úspěšných letech provozu ve Vilniusu se muzeum rozšířilo a přemístilo do Prahy.
Eli je ženatý a má 3 dcery. Řídí se heslem: „Držet slovo a vždy říkat jen pravdu.”
Charakteristika diamantů
Diamant je nejtvrdší známý přírodní nerost a patří mezi nejtvrdší látky na zemi vůbec. Nepatrně větší tvrdost mají pouze dvě uměle vyrobené látky. Diamant je krystalickou formu uhlíku vznikající za vysokých teplot (900-1300 °C) a tlaků (4,5-6 GPa). Tyto podmínky panují v hloubce 150 až 200 kilometrů pod zemskou kůrou u litosférických základů. Když diamanty krystalizují, musí se dostat na zemský povrch. Na něj byly ve většině případů vyneseny před 100 milióny až biliónem let v závislosti na regionu naleziště. Stejně komplikovaným procesem je následný brus diamantů. Většinou se používá kulatý briliantový výbrus, který má 57 plošek neboli facet. Stejný počet facet se brousí i na velmi malých kamenech (např. 1,5 mm v průměru).
Nejznámější naleziště diamantů
Mezi současná významná světová naleziště diamantů patří Botswana, Rusko, Kanada, Jižní Afrika, Angola, Namibie a Austrálie. Vedle nich jsou historicky významná rovněž naleziště v Brazílii a Indii. Největším nalezeným diamantem byl Diamant Cullinan, známý také pod označením hvězda Afriky, vážící 3 106,75 karátu. Nalezen byl v JAR. Na jihovýchodě Afriky se diamanty těží dokonce ze dna moře.
4C aneb jak poznat ten nejvzácnější diamant?
Zásadní kritéria kvality diamantů jsou čtyři, takzvané 4C: Carat – Váha, Clarity – Čistota, Colour – Barva, Cut – Brus.
CARAT – Váha
Pojem karát známe už z Antiky. Tenkrát se drahé kameny vážily pomocí plodů karobového stromu, známého také jako chlebovník. Semena se začala používat jako jednotka k vážení diamantů, protože mají shodnou hmotnost. Jeden karát je 0,2 gramu. Avšak je nutné podotknout, že dva kameny o stejné váze mohou mít velmi rozdílnou hodnotu, která závisí na celkové kvalitě diamantu. Čím větší je kámen, tím stoupá cena za jeden karát. Kvalitativně vysoce hodnotné diamanty se vyskytují ve všech velikostech.
Clarity – Čistota
Dokonale čistý je ten diamant, na němž ani při zvětšení odborník neobjeví defekt nebo zakalení. Jednoduše platí, že čím méně nedokonalostí, tím vzácnější drahokam. Avšak nedokonalosti, kterým se říká inkluze, patří k jejich přirozenosti a jedinečnosti.
Color – Barva
Sytost a barva odstínu může zvýšit i snížit cenu diamantu. Hodnocení barvy je založeno na porovnání intenzity žluté sytosti. Výsledná barva diamantu se určí porovnáváním se vzorovými kameny. Ideálem je krystal, který láme světlo do všech barev duhy. Diamanty mohou být různých barev, jejich paleta je totiž poměrně rozmanitá. Růžová, červená, modrá, zelená, žlutá, ale třeba i černá.
Cut – Brus
Jediná součást diamantu, kterou ovlivňuje sám člověk. Už jen na něm závisí, jak se mu brus vydaří, a jak bude výsledný diamant zářit a oslňovat okolí. Brus má klíčový význam pro jeho vzhled, symetrii a brilanci. Brilance je pojem, který označuje rozptyl světla na spektrální barvy. Brus a jeho proporce se označují jako velmi dobrý, dobrý, střední a špatný.
Vzácné napodobeniny nejslavnějších diamantů v Muzeu diamantů
Diamant Pigot se proslavil tím, že jako jediný diamant v historii byl úmyslně zničen. I proto ho mnozí nazývají “rozbitý diamant”. Pigot vážil 61 karátů a své jméno dostal od prvního majitele, kterým byl George Pigot. Ten jej získal jako dárek od indického prince během svého působení ve funkci anglického guvernéra v Madras. Tento velkolepý diamant byl po Pigotově smrti v roce 1777 okamžitě prodán. Až do roku 1818 nebylo známo nic o tom, kdo jej vlastní a kde se diamant nachází. Tehdy jej zakoupil Ali Paša z Ioannina (Epirus) za 30 000 liber. V roce 1822 byl ale Paša smrtelně zraněn a požádal svého pobočníka, kapitán ad’Angas, aby zničil jeho dva nejcennější poklady: diamant a jeho manželku Vassiliku. Zničení diamantu se Ali Paša dožil, manželčiny popravy však už nikoli. O tom, co se opravdu s diamantem stalo, zda skutečně byl či nebyl zničen, se s jistotou neví dodnes…
Hora světla nebo také KOH-I-Noor (Peršan), tak se jmenuje nádherný diamant, který byl vytěžen v dole Kollur v dnešní Ándhrapradéši v Indii. Před broušením měl 793 karátů. Diamant byl původně ve vlastnictví dynastie Kakatiya, která ji uložila do chrámu hinduistické bohyně jako její oko. Následujících několik stovek let putoval diamant od jednoho majitele k druhému, aby jej v roce 1852 nechal Princ Albert zmenšit o 186 karátů. Dnes je diamant součástí koruny královny Elizabeth.
Diamant Shah byl nalezen v dolech Golconda v dnešní Andhra Pradeši, ve Střední Indii, pravděpodobně v roce 1450. V současné době je uložen v Kremlu. Diamant Šach je zvláštní svým žlutavým nádechem, za který vděčí malému množství oxidu železa na
povrchu. Původně vážil 95 karátů, broušením se jeho váha snížila o 9 karátů. Jeho dnešní předpokládaná hmotnost je 88,7 karátu (18 g). Tvarově jej můžeme popsat jako podlouhlý osmistěn, osm původních stěn bylo nahrazeno patnácti fasetami. Tvar je často připodobňován ke tvaru rakve. Tento řez se odborně nazývá lasque a je typický pro indické diamanty.
