Ano, každý z nás občas žárlí. Co když ale poslední dobou vy nedokážete svou žárlivost kontrolovat? Žárlivost sama o sobě snačí spoustu věcí.
V naší monogamní společnosti je s láskou neoddělitelně spojena. Jsme naučeni, že pokud si náš partner všímá ještě někoho jiného, máme pociťovat žárlivost.
A taky to tak většinou je. Co je to žárlivost? Co zrovna cítíme, když žárlíme? Jaký je to pocit? Někdy závidíme, jindy zuříme a pak jsme třeba smutné a nešťastné. Toužíme partnera majetnicky vlastnit, naši lásku chránit. Vnímáme srovnávání, bojovnost. Bojíme se ztráty, odvržení, opuštění, samoty. Žárlení se vyskytuje v mnoha podobách a v různých situacích.
Dle mého není člověka, který by nežárlil. Myslím si, že pokud člověk má někoho rád a o vztah stojí žárlivost se objeví. Možná souvisí i se skutečností, že pokud něco moc chceme, dáváme do toho kus sebe a pak nás má někdo nebo něco o to připravit? No to snad ne! Žárlivost je tedy signál. Většinou nás upozorňuje, že se něco děje.
Slyšela jste někdy, že vám někdo řekl, že ale přeháníte? Partner tvrdí, že se vám to jen zdá….že si něco namlouváte……že to tak není. Může mít pravdu, ale přesto mám ze svého života zkušenost, že my ženy se až tak často v těchto signálech nemýlíme. Mnohokrát jsem se přesvědčila, že máme jakýsi vrozený instinkt. Zvláště na situace, kdy je náš partner cíleně sváděn jinou osobou.
A jak z toho ven? Zeptejme se tedy sami sebe, proč žárlíme. Jestli k tomu máme důvod? Co a hlavně kdo nám tento nepříjemný pocit způsobuje.
Věřme svému partnerovi. A pokud nás občas sžírá pocit žárlivosti, pokusme se ho co nejlépe zvládnout.
Nejhorší je patologická žárlivost. Vesměs nemusí být pro její vyvolání ani důvod. Nepotřebuje žádný impuls či reakci. Člověk, který takovou žárlivostí trpí je nemocen. Jedná na základě smýšlených situací, přeludů apod. Jeho reakce nevychází ze skutečnosti. Jestliže s někým takovým udržujete vztah, přiznejte si, že trpí duševním onemocněním.
Už vás to zase přepadlo? Ta myšlenka, jak se mu můžete líbit, když v práci pracuje s atraktivními ženami? Jste rozhodnutá, že musíte za každou cenu znát skutečnost? Jste přesvědčena, že i kdyby k něčemu došlo, chcete to vědět? Myslíte si, že se vám uleví? Nezapomeňte, že i kdyby se váš partner měl k čemu přiznat, vám by to asi v žádném směru nepomohlo.
