Vztahy jsou složité. Teď po tom, co jste byla chvíli sama, vám může začít připadat, že by nebylo špatné do onoho vztahu jít znovu. Před tím, než to ale skutečně uděláte, je lepší se sama sebe zeptat, zda vám to za to skutečně stojí.
Neustále ho máte v hlavě?
Pokud máte pocit, že váš vztah neskončil spravedlivě, je dost pravděpodobné, že si vaše bývalého stavíte v hlavě jako dokonalého člověka, a to jen proto, že váš vztah skončil náhle a bez jakékoliv příčiny. Neustále myslíte na ty krásné okamžiky, nebo jak moc jste ho milovala? Je dost možné, že myslíte neustále jen na něj a tak zapomínáte myslet na svou budoucnost a žijete minulostí. Je to ale skutečně láska k němu nebo spíše už posedlost? Pokud ta druhá možnost, dejte si pozor a spíše svému vyvolenému už druhou šanci nedávejte. Pořád je to jen „blbý“ chlap.
Někdo z vás dvou podváděl?
Rozchody se dějí z mnoha důvodů, ale podvádění vám vezme důvěru. Podváděl vás? Pokud ano, snažil se to skrývat před vámi nebo se vám okamžitě přiznal? Pokud skrývat, může to znamenat, že si myslí, že se z toho jen tak dostane. Dát se znovu dohromady s takovou osobou by ho ale mohlo v jeho přesvědčení ještě více utvrdit. Proto mnoho lidí tvrdí, že pokud člověk podvede jednou, podvede i víckrát. Použijte rozum a emoce nechte stranou. Pokud vy jste byla nevěrná, tak se sama zeptejte proč vlastně. Bylo to kvůli sexu nebo emocím? Nudila jste se? Pokud ano, asi nemá cenu do takového vztahu jít znova. Získat zpět důvěru ať už jeho nebo on vaši je prostě těžké.
Jak vám bez něj doopravdy je?
Předtím, než se do vztahu vrhnete, se snažte strávit nějaký čas sama a to bez jakékoliv komunikace (včetně Facebooku a textovek). Jaký je tedy život bez něj? Stýská se vám, protože vám chybí mít někoho vedle sebe nebo vám chybí to, jaký skutečně je? Musíte si být jistá, že nejste pouze otrokem svých emocí. Musíte myslet racionálně. Představte si, že byste s ním už nikdy neměla strávit ani den. Byl by váš život tak lepší nebo horší? Ušetřilo by to bolest? Pokud je váš život bez něj šťastnější, je lepší nechat minulost minulostí.
Před zhruba 20-ti lety jsem se rozvedla .Na krku 2 děti 2 a 5 let. Rodiče byli proti tomu.Samozřejmě kvůli dětem.Já co by 21-letá mamča jsem si odmítala připustit ,že s takovým člověkem ,jako byl manžel ,strávím několik let života a nebo život celý.Proboha!!!
Jenže teď po těch 20-ti letech už na to koukám trošku jinak. Chci se dostat k tomu,zda dát ,či nedat vztahu druhou šanci.
Po rozvodu se mi ulevilo.Všechno ze mě spadlo a byla jsem i šťastná.(mimochodem důvodem rozvodu byl alkohol a nevěra ze strany mého muže- i když už tenkrát jsem se měla ptát proč,měla jsem s ním o tom mluvit?)
Jenže výchova dcerek nebyla nijak lehká. A časem ,když jsem vplula do nového vztahu jsem si všechna úskalí začala uvědomovat.Nikdy a nebo jenom ve výjmečných případech pravého otce dětem nikdo nenahradí!
Proto bych chtěla jenom na tento článek reagovat s tím,že pokud se rozejdete a nejsou v tom žádné závazky-tak s klidem do toho. Ale pokud už ty závazky máte-tak moc přemýšlejte.