Jsi krásná, chytrá, vtipná i sexy. Máš spoustu přátel a pěkné vztahy v rodině. Do práce chodíš ráda a je to milá jistota v tvém životě. Takže by jsi vlastně měla být šťastná. Ale nejsi. A důvodem je on. Možná jste spolu i nějakou dobu chodili. Možná jsi se do něj zamilovala až po uši. Možná jsi si malovala i přes všechny varovné signály růžovou budoucnost. Co se tedy stalo? Proč už Tě nechce?
Je to prostě tak, nemiluje Tě. Možná chtěl na začátku jen postelové dobrodružství, flirt bez velké lásky, zábavu a sex. A takovéto dobrodružství vede vždycky k tomu, že jeden trpí. Bohužel v tomto vztahu jsi to vy.
Zřejmě jsi měla být nějakou náplastí na jeho bolístku. Protilék na nějaký nevydařený vztah a nebo třeba i samotu. Každopádně určitě chtěl zjistit, zda ještě stále funguje jeho mužské kouzlo. Potřeboval si ho nutně vyzkoušet a bohužel si na to vybral tebe. Takže teď brečíš, nechápeš to a tvoje city a láska jsou zcela pošlapány. Co on? Zřejmě nic. Jde dál. Možná vlastně už má někoho jiného. Na tobě si prostě jen otestoval a třeba i stále testuje své ego. On je ve svých očích pravděpodobně někdo a ty jsi měla být jen únik z dlouhodobého vztahu, nudné reality, náhrada, poslušná holčička. Prostě jsi byla jen dobrodružstvím.
Pokud s tebou nějakou dobu přece jen chodil a nebo žil a stejně to dospělo do takového konce, zřejmě jsi na jiné úrovni než on. Toužíš po něčem jiném. Udržovala jsi i nadále vazby se svými kamarády a rodinou a chtěla jsi, aby byl jejich součástí. V pořádku. Ty jsi totiž myslala na pevný vztah. Ale on ne. Nechce ještě závazek a rodinu, ani na dítě nepomyslel. „Necítí se na to. A má na to ještě dost času.“ A rozhodně ho tedy rozčiluje, že ty o tom mluvíš. Toužíš po tom. A kupodivu se děsí toho, že ho miluješ natolik, že chceš všechny tyto závazky budovat s ním.
Říkají vám vaši přátelé, že jste milá a okouzlující? Proč to tedy netvrdí on? A proč to už vůbec netvrdí jeho přátelé? Protože většinou je tomu tak. Pokud vás oni nechtějí pustit mezi sebe do své společnosti a mají pocit, že se tam nehodíte, tak prostě nejste vhodná osoba ani pro vašeho milého. A s vámi to téměř nemá nic společného. Velmi často pro společnost lidí vašeho milého, kde je většina jeho přátel bez vztahu a která je převážně založena jen na pařbě a zábavě, pro takovou společnost lidí už z principu nebudete nevhodná. A nejen to, počítejte s tím, že vás pomluví.
Nudí se s tebou. A to i přesto, že ty sama máš spoustu zájmů. Připadáš mu divná a polovinu z toho, co říkáš ani nevnímá. A ani se o to nepokouší. Má pořád svůj jistý život. A jede si v něm převážně sám na sebe.
Možná ho na jeho vkus stojíš příliš moc peněz. Přece jen ženu je potřeba občas někam pozvat a něčím ji potěšit. A když to s tebou nemyslí do budoucnosti nijak zvlášť, tak i investice do tebe ho nesmírně bolí. Nejde o to, že ta další ho obere o všechno co má, o to nejde. Jde o to, že on do tebe investuje jen tehdy, pokud si chce užít on a nebo pokud má pocit, že city, které jsi do něj investovala ti musí splatit, aby Ti nebyl nic v budoucnu dlužný. Takže tvůj projev lásky si prostě vlastně koupí. To je paradox, některá by jásala a vytáhla z něj další dárky,ale ty toužíš po něčem jiném.
Jsi špatná v posteli? Nejsi i kdyby to na Tebe vykřičel, nevěř tomu. Jen chceš příliš moc. Byla jsi určená jen na sex a teď to nechápeš? A nebo možná by chtěl po nějaké době zažít v posteli něco jiného a ty to nepředpokládáš? Nevíš co? Jak si to vlastně můžeš dovolit? Jak to, že už ho nedokážeš tak uspokojit, jako na začátku? Je to tvá chyba. Jeho ne. On přece ten vztah bral pořád stejně. A nakonec ty za to můžeš, že jsi chtěla víc. To proto tě podvedl, že už jsi mu s těmi představami a všemi řečmi lezla na nervy.
On říká, že už nejsi taková jako před tím. Nejsi už stejná. Když tě poznal byla jsi zábavná, šílená, spontánní. Jenže se ukázalo, že i ty jsi normální žena, normální člověk, kterého občas potrápí zdraví, řeší problémy v práci a má špatnou náladu a starosti.
NENÍ TO TVOJE VINA
Především on má nějaké problémy a to hlavně se závazky. Ještě je možná nevyzrálý nebo se jeho „citová nemoc“ objeví až po nějakém čase. Třeba pravidelně po třetím roce vztahu, kdy poblouznění přejde a on už neví, co by mělo být dál. A co by mělo být dál, když nic nechce. A tak tě pošle pryč. Třeba se i zamiluje, ale obávám se, že zase jen na ty tři roky. Stále bude hledat. A nikdy nevyroste v muže, pro kterého stálost, pevný vztah, zodpovědnost a smysl pro poctivou hru bude vším.
A tak nemusíš být vlastně nutně tou dívkou, která ho „změní“. Která mu dokáže, že vztah lze brát i jinak. Že to, co se buduje se nemá ihned zaprodat a nebo vyměnit. Že existuje i vzájemné potěšení a nejen uspokojení vlastních potřeb. Asi byste ho to ani totiž nikdy nenaučila. To spíš on dřív vás naučí nedůvěře, zklamání, malé sebedůvěře, přijímání lží a tolerování něčeho, co vám je zcela proti srsti.
Možná se v budoucnu poučí, dospěje. Ale už moje babička říkávala, že lidi se ve své podstatě nemění, jen se vybarvují. Takže spíše se tento muž už nic nového nenaučí. A tu po vás čeká stejný nebo kratší časový horizont společného vztahu. Nebo ho možná nějaká uloví, ale zřejmě také taková, která se bude dívat jen na to, jak a čím může co nejlépe uspokojit její představy a potřeby. Takže nakonec budou žít vedle sebe. Protože znáte to: „Vrána k vráně sedá, podobný podobnou si k sobě hledá.“
