Máte milujícího přítele, manžela, partnera, jste spolu už nějaký ten rok, máte ho ráda, skvěle si spolu rozumíte, milujete společné chvilky, ale přesto přezevšechno, když jdete městem sama, neodoláte a pokukujete po chlapech, kteří jsou krásní, urostlí a zajímaví a přemýšlíte, jaké by to bylo, kdyby vás tito muži objímali a milovali. Představujete si, jak se vás dotýkají a jak odlišní jsou od toho muže, který s vámi sdílí domov.
Vědci se domnívají, že za chuť k nevěře může příroda. Většina zamilovaných žen se shodne na tom, že na jiného chlapa nemají ani pomyšlení. Pořád myslí jenom na svého vyvoleného a jiní muži jako by ani neexistovali. Tenhle stav trvá přibližně 2 roky. Po dvou letech nás totiž začíná opouštět bezhlavá zamilovanost a z nosíku nám padají růžové brýlky. Svého partnera začínáme vidět skutečně reálně a začínáme řešit všední starosti, které společné soužití přináší.
A právě po dvou letech můžeme pomaličku pociťovat touhu i po jiném muži. Láká nás flirtování s cizím mužem, možné dobrodružství, které jsme již dlouho nezažily, neboť svého partnera známe už příliš dobře. Svému partnerovi nechceme zahnout, nechceme mu ani ublížit. Chceme prostě jenom strávit občas večer taky s někým jiným, než jenom se svým partnerem.
Právě s cizím mužem opět začínáme zažívat to klasické vzrušení, které s přítelem již po 2 – 3 letech necítíte. Váš partner je už spíše váš nejlepší kamarád na kterého se můžete vždy spolehnout.
Pak už záleží pouze na vašich prioritách. Chcete-li si užívat zajímavých chvilek, pak nevěře nejspíše neodoláte. Toužíte-li více po jistotě a důvěře, nejspíše si nevěru necháte protéct mezi prsty.
A jak se rozhodnete vy? Nevěra nebo důvěra?
