Podle psychologických studií může člověk v davu ztratit více než devadesát procent své osobnosti. Samozřejmě záleží na okolnostech. Neměnným faktorem je početnost davu. Zde samozřejmě platí, čím větší dav, tím větší nebezpečí ztráty vlastního úsudku. Dalším faktorem je emotivnost situace. Jinak vás bude ovlivňovat dav na vědeckém sympóziu, týkajícího se buněčné struktury mořských řas a úplně jinak na vás zapůsobí vír pořádné diskotéky po vydatném posilnění.
Emoce davu vás mohou přimět ke skutkům, které by jste sami od sebe neudělaly, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Ale nemusí se vždy jednat o srocení davu, v tomto případě by se dalo říci, že dav mohou být i dva. Odtud také koneckonců pramení známé rčení ve dvou se to lépe táhne. Jestliže se dva lidé navzájem blízcí v jistém smyslu podporují a povzbuzují, jejich výkon bude patrně výraznější než výkon jedince táhnoucího osaměle svou káru. Jak tohoto faktu využít? V první řadě si musíme dávat pozor na to, kým se obklopujeme. Jestliže máme okolo sebe většinu svého života pouze lidi zahořklé a neustále prohrávající, pak se k nim s největší pravděpodobností rovněž řadíme. Obklopujme se tedy lidmi pozitivními, radujícími se ze života. Pak budou i naše těžkosti lehčí a malé radosti nás přimějí létat.
Pravdou je, že nejužší okruh lidí se kterými se stýkáme si můžeme zvolit. Některým lidem se samozřejmě nevyhneme a to zejména v práci, ale styk s nimi můžeme zredukovat na minimum a navíc si lze vybudovat nějakou ochrannou bariéru proti jejich vlivu. Styku se širší veřejností se však zřejmě nevyhne žádná z nás. I když přímo nebudeme číst noviny a sledovat zprávy, přesto na nás bude mít dění ve společnosti nesporný vliv. Povědomí o ekonomické situaci státu, nezaměstnanosti, zvyšujících se cenách a sociálních nejistotách prostě neunikneme. Zde je pro šťastný život nezbytně nutné nasadit filtr pozitivního myšlení a schopnosti radovat se ze všeho dobrého, co nám bylo dáno.
Vždyť která z nás by chtěla žít pro špatné dny. Každá z nás se přece snaží ve své budoucnosti spatřovat to dobré. Člověk, který se nemá na co těšit, šťastný být prostě nemůže. Je jenom na nás rozhodnout se, zda je naše sklenice na půl prázdná nebo z poloviny plná. Nenechme se strhnout do konzumu. Nezapomeňme, že pravé štěstí je prosté a vždy na dosah.
