Znáte příběh slavné modelky Isabelle Caro, která zemřela právě na poruchu příjmu potravy a stala se také hlavní propagátorkou kampaně, která se snažila na anorexii a bulímii upozornit?
Pokud ne, nevadí. Poruchy příjmu potravy totiž rozhodně „nepostihují“ jen slavné osobnosti a modelky, ale s touto psychickou poruchou se může setkat vlastně kdokoliv – i muži. Ptáte se co je vlastně hlavním a prvním spouštěčem tohoto onemocnění, na které mnoho dospívajícíh dívek, ale i žen a mužů zemře?
Jaká je hlavní příčina?
Teď se na chvilku zamyslete. Vzpomenete si například, kdy jste vy sami nebo dokonce někdo z vašich blízkých přišel do styku s násilím nebo třeba s úmrtím v rodině a nedostalo se mu/vám dostatečné podpory? Pokud ano zpozorněte, protože právě nedostatek psychické podpory je podle vědců první a hlavní příčinou toho, proč se u oné osoby může rozvinout mentální anorexie/bulímie.
Jak to víme?
Anorexie nebo bulímie se u vás samozřejmě nemusí objevit jen proto, že vám zrovna někdo umřel v rodině, ale existuje také mnoho jiných důvodů, které se na první pohled můžou zdát jako banality – například změna školy, nastěhování se do nového bytu – tímto se zvyšuje rozvoj bulímie. Uvedla to studie, která byla provedena na Univerzitě v Minnesotě.
Skupina vědců pod vedením Jericho M. Burge vedla rozhovory s lidmi ve věku 17-64 lety, kteří se léčili pro poruchy příjmu potravy v průběhu 20 let. Právě tito lidé uvedli, že jejich problémy s jídlem a celkově i psychické problémy začaly právě v době jejich přestěhování se, nástupu na jinou školu nebo když ztratili někoho blízkého ze své rodině či okolí.
Nemáte pravý domov? Jste v rizikové skupině
Jedná z dotazovaných žen dokonce uvedla, že pro ni byl přechod na vysokou školu natolik psychicky obtížný, že se nakonec cítila osamělá, což samozřejmě skončilo tím, že přestala jíst.
Většina lidí je ze svého domova zvyklá na opečovávání a také náklonnost ze strany rodiny a přátel. Jakmile ale tento člověk toto okolí ztratí, není schopen se s tím jen tak vyrovnat a začít znova. Někteří mohou být dokonce ovlivněni tím, že ztratí partnera či partnerku, svou roli v tom hraje také rozvod rodičů. Mnoho lidí se také neumí dostatečně vypořádat se ztrátou některého z rodičů.
Jedna z pacientek zase přiznala, že když jí bylo pět let, její sestra zemřela. Nikdo s ní o tom nemluvil, nikdo ji neutěšoval. A ona začala tuto mezeru zaplňovat jídlem. Poté ztratila i matku, a tím se ocitla v náručí osamocení a bez citové podpory. To vše vedlo k tomu, že nad sebou ztratila kontrolu a problémy s jídlem na sebe nenechaly dlouho čekat.
